Afrika
POLOHA:
- mezi Atlantickým a Indickým oceánem , Středozemním a Rudým mořem
- na všech polokoulích
- mysy: S – Bílý mys, J – Střelkový mys, Z – Zelený mys a V – mys Guardafui
ROZLOHA A POČET OBYVATEL:
- 30 329 592 km2
- 758 000 000 obyvatel (1998)
HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST:
- jedna z nejmenších
Atlantický oceán, Středozemní moře, Gibraltarský průplav, Azory, Kanárské ostrovy, Kapverdské ostrovy, Guinejský záliv, Madagaskar, Maskarény, Mosambický průliv, Komory, Somálská pánev, Somálský poloostrov, Sokotra, Indický oceán, Rudé moře, Suezský průplav, poloostrov Barka, zálivy Velká a Malá Syrta (Gábenský záliv)
VERTIKÁLNÍ ČLENITOST:
- průměrná nadmořská výška je 670 m; Africký štít = nejstarší část Afriky
Atlas, Etiopská vysočina, Východoafr. vysočina = Kilimandžárský masív (Uhuru – 5895 m), Dračí hory, náhorní plošiny – Tibesti, Tassili, Konžská pánev; pouště: Libyjská, Nubijská, Kalahari, Namib, Sahara; Nilská nížina
- okolo Afriky mnoho pánví – hluboká moře (Mosambická, Somálská, Angolská)
- úzký šelf => málo námořních přístavů
VODSTVO:
- k Atlantiku a Indickému oceánu
- řeky: Nil => Bílý a Modrý Nil, Senegal, Horní Volta, Niger, Kongo, Orange, Zambezi, Limpopo; vádí – vysychající řeky
- jezera: Viktoriino, Tanganika, Malawi, Rudolfovo, Čadské – neodtékající oblast
PODNEBÍ:
- zrcadlovost – tropický, rovníkový, subtropický, jih – mírný => studený proud, menší podíl pevnin
- nedostatek srážek, nejteplejší kontinent => Azízija- +58°C
- mořské proudy: Z – teplé – Guinejský, studené - Kanárský, Benguelský
V – teplé – Monzumový, Střelkového mysu, studené – Západní příhon
PŘÍRODNÍ KRAJINY:
- výšková stupňovitost: pralesy – savany – lesy – hory – velehory
- velmi suché oblasti (pouště) × oblasti bohaté na srážky (Guinejský zál.)
- subtropické lesy vykáceny, ubývá pralesu, nárůst polopouští
- půdní fond: laterity = červené (Fe), žluté; půdy hnědé a šedohnědé = nekvalitní
NEROSTNÉ BOHATSTVÍ:
PALIVA:
Ropa => Guinejská zál. = Nigérie, Gabon; Severní Afrika = Alžírsko, Libye, Egypt
Zem. Plyn => Alžírsko
Uhlí => JAR = černé uhlí
RUDY:
Fe rudy => Alžírsko, JAR, Mauritánie, Libérie
Barevné => Guinea, Ghana – bauxit; rudný pás: Zair – Co, U; Zambie – Cu (30%); Zimbabwe – chromity, Ni; JAR- Au (45%)
OSTATNÍ:
JAR, Zair, Angola – diamanty; Maroko – fosfáty = výroba hnojiv
OBYVATELSTVO:
- pestrost
- Féničané, Arabové; kolonie: F, A, Š, Port., Ital., Belg., Něm.
- běloši: Semité – pobřeží, většinou Arabové – islám; kočovní Nomádi
Hamité – oblast Sahary, Tuaregové – kmen Hamitů
- původní obyvatelstvo = černoši: Súdánští černoši – Guinejský zál.
Bantů – V a J Afriky
- afričtí Pygmejové (Kongo); křováci a hotentoti (Namibie, JAR, poušť Kalahari)
- Malgašové – Madagaskar- tmavá pleť s mongoloidními prvky
- nejvíce Evropanů v JAR = apartheid
- populační exploze - roční přírůstek = 3%, kojenecká úmrtnost až 10%, nízký stupeň urbanizace, mnoho etnických skupin = občanské války
- osídlení: nerovnoměrné – J Afriky, dolní tok Nilu, Guinejský záliv
EKONOMIE:
- chudý světadíl; současný stav: nepříznivé přírodní podmínky, není kapitál, chudé státy, nevzdělanost, není energetická základna, slabá terciální sféra, slabá dopravní síť, současný trend v zemědělství = export, nikoli obživa, nemoci
PRŮMYSL:
- těžební = těžba nerostných surovin, petrochemický = zpracování ropy, potravinářský, dřevozpracující, kožedělný, textilní, strojírenský; chemie = „zelená revoluce“
- vodní energie: Nil (Asuánská př.), Zambezi (Kariba)
- státy: jednostranná ekonomika, slabé vztahy mezi sousedy, nejsou integrované vztahy
- JAR více než 50% africké průmyslové výroby
- jádrové oblasti: JAR, pobřeží Střed. Moře, rudný pás × periferie: zbytek Afriky
- průmyslová centra: přístavy, JAR, Alžírsko, Maroko, Egypt, Nigerie
ZEMĚDĚLSTVÍ:
- nedostatek orné půdy (jen 10%), rotační styl v zemědělství = extenzivní
Rostlinná výroba:
- konzumní = zákl. obiloviny a potraviny – nesoběstačnost a exportní (technické) = přísun peněz, modernější
Konzumní:
- základem je proso; bataty, jamy, maniok
- obilnice: JAR (pšenice), Egypt
Exportní:
- dvě části:
1. Subtropická Afrika: citrusy = Alžírsko, Tunisko; bavlník = Egypt, Súdán; fíkovník, datlová palma, olivy, vinná réva = pobřeží Střed. moře; halfa a korkový dub
2. Rovníková Afrika: palma olejná, podzemnice olejná, kakaovník = Pobřeží Slonoviny, Ghana, Nigérie; kávovník = Pobř. Slon., Angola, Etiopie (kaffa); koření = Zanzibar; eben, santal, banány
Živočišná výroba:
- extenzivní, primitivní; jen skot, kozy
- nedostatek: trávy, vody a odbytu; nemoci
- safari: návštěvnost, odchyt a prodej = Keňa; Maroko = rybolov
POLITICKÉ ROZDĚLENÍ AFRIKY:
SEVERNÍ AFRIKA
Egypt (Káhira), Libye (Tripolis), Alžírsko (Alžír), Tunisko (Tunis), Maroko (Ribát), Mauretánie, Západní Sahara, Mali, Niger, Čad, Súdán (Chartúm)
- sahel = nejchudší země světa = hlavně Mali, Niger, Čad a Súdán
EGYPT, ALŽÍRSKO, TUNISKO, MAROKO
- nejvyspělejší státy; blízkost Evropy = export ropy a fosfátů
- extenzivní zemědělství: chov skotu a koz
- datle, fíky, vinná réva, korkový dub, halfa
- petrochemie, strojírenství, hutnictví (hlavně Egypt); textil, stavební hmoty
TROPICKÁ (ROVNÍKOVÁ) AFRIKA
Západ (Guinejský záliv)
Střed
Východ
ZÁPADNÍ AFRIKA
Senegal (Dakar), Guinea (Conakry), Libérie (Monrovia), Pobřeží Slonoviny (Abidjan), Ghana (Accra), Horní Volta, Nigérie (Lagos), Kamerun, Gabon
LIBÉRIE
- nebyla kolonií
- plavba pod levnou vlajkou
- těžba železných rud
POBŘEŽÍ SLONOVINY, GHANA
- nejvyspělejší státy tohoto regionu
- těžba diamantů
- exportní plodiny: podzemnice olejná, palma olejná, bavlník, kakaovník, kávovník
- těžba dřeva; chov skotu a ovcí
STŘEDNÍ AFRIKA
Zair (Kinshasa), Středoafrická Republika (Bangui)
VÝCHODNÍ AFRIKA
Etiopie (Addis-Abeba), Somálsko (Muqdisho), Keňa (Nairobi), Uganda (Kampala), Tanzanie (Dodoma) = Tanganika + Zanzibar, Rwanda, Burundi
ETIOPIE
- bývalo císařstvím, okupace Itálií
- vodní zdroj energie; těžba kamenné soli
- pěstování kávovníku, bavlníku, ječmene; chov skotu
BURUNDI
- není nerostné bohatství
- nepříznivé přír. podmínky = hornatý povrch
- zemědělská výroba
- pravlast kávovníku, čajovník
- safari, přírodní rezervace
JIŽNÍ AFRIKA
Angola (Luanda), Mosambik (Maputo), Zimbabwe (Harare), Zambie (Lusaka), Namibie (Wndhoek), JAR (Pretoria + Kapské Město), Madagaskar (Antananarivo), Botswana (Gaborone)
ANGOLA, MOSAMBIK
- kolonie Portugalska
- nízká úroveň ekonomiky; velké nerostné bohatství; energetické zdroje
- Angola = káva; přírodní rezervace
ZAMBIE, ZIMBABWE
- kolonie VB
- vyšší úroveň ekonomiky; těžba rud – Zambie = Cu, Zimbabwe = chromity
- chov skotu; tabák
MADAGASKAR
- kolonie Francie
- grafit (tuha); cukrová třtina, rýže, koření; chov skotu
LESOTHO, SVAZIJSKO
- zbytky kmenových království, monarchie
- turismus, využití vyspělosti JAR
JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA – JAR
Rozloha: 1 219 912 km2
Počet obyvatel: 45 095 459
Města: Pretoria (vláda), Kapské Město (parlament), Johannesburg (největší), Port Elizabeth, Durban, East London
- náhorní plošiny, Dračí hory
- subtropický a mírný pás
- kolonie VB; burské války = VB × Nizoz.
- pestrost obyvatel: Indové, Malajci, Číňané, Angličané, černoši
- Nelson Mandela: zrušení apartheidu (vlády běl. menšiny) a bantustanů (černošská území)
- spolkový stát = Transvaal, Natal, Oranžsko, Kapsko
- vyspělý průmyslově-zemědělský stát
- suroviny: černé uhlí, Au, Mn, U, Sb, chromity, diamanty
- kompletní průmyslová výroba: strojírenství, hutnictví
- pěstování pšenice, kukuřice, tabáku; pastevectví, rybolov
- nedostatek potravin
--------------------------------------------------------------------------------------
Aljaška
Po objevu Aljašky dánským mořeplavcem VISTUSEM BERINGEM, který byl ve službách ruského cara, se Rusové dozvěděli o velkém množství ryb, tuleňů a dalších zvířat na tomto území. Rusové nezaháleli a po deseti letech skoro dokonale vylovili celé kolonie zvířat.
V roce 1876 koupili Aljašku Američané za cenu 5 centů za hektar. Mnoho lidí považovalo tento obchod za špatný. Aljašku nazývali „vycucaným pomerančem“. Ovšem zjistily, že se mýlili, a tak znovu začaly obrovské výlovy velryb, lososů a jiných zvířat. Na přelomu 20. Století začala proslulá zlatá horečka.
Po 2. svět. válce nastalo mohutné vojenské zabezpečování Aljašky. Aljašku se zbytkem Spojených států spojila 2 540 km dlouhá silnice, nazývaná ALKAN. Roku 1959 se stala Aljaška 49. Státem USA.
V roce 1954 postihla Aljašku velká katastrofa - zemětřesení o síle 8,6 Richterovy stupnice. Toto bylo nejsilnější zemětřesení, které kdy postihlo Severní Ameriku. Zemětřesení zničilo centrum ANCHAREGE (budoucího největšího města), celý VALDEZ, LEWARD, přístav CORDOVU a mnohé další osady.
V roce 1968 byla objevena bohatá ložiska ropy. 1270 km dlouhý ropovod byl uveden do provozu. Protínal Aljašku do Severu k přístavu VALDEZ. Ropa přinesla bohatství.
Aljaščané měli v úmyslu změnit své hlavní město JENAU za jiné město, ale po zjištění sumu, na kterou by je výstavba nového města přišla se rozhodli hlavní město nezměnit.
Největším městem a centrem Aljašky je ANCHARAGE. Žije zde více než 50 % obyvatel státu, což činí asi 243 000. Je pozoruhodné, že jednu čtvrtinu z nich tvoří vysloužilí vojáci. Ancharage má vše co k modernímu americkému městu patří. Mraky aut, ohromné supermarkety, vysokou kriminalitu a samozřejmě také McDonald´s. Nejkrásnější jsou ale panoráma hor kolem města. Díky okolním horám je zde příjemné podnebí - v létě 14 0C a v zimě -11 0C. Vzrůstající město vlastní ohromné kongresové centrum, různá sportoviště, knihovny a muzea.
Domorodci tvoří asi 15 % obyv. Domorodou menšinu zastupují - ANLETI, ESKYMÁCI, ATHABASKOVÉ, kteří jsou příbuzní APAČU a NAVHU, dále TLINGIKOVÉ, HAINOVÉ atd. Díky ruské invazi lovců jich zbyla jen hrstka. Evropané sem přicházeli hlavně z Norska, Švédska a Finska
--------------------------------------------------------------------------------------
Amazonka
Amazonka, portugalsky Río Amazonas – největší veletok světa, průtok 63 000 – 280 000 m3/s, průměrně asi 170 000 m3/s, do světového oceánu ročně přivádí asi 15 % celkového přítoku z pevniny. Největší povodí světa, 7 050 000 km2, tj. asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky. Nejdelší řeka na Zemi, 7 025 km, s pramenným úsekem Apurímac, Ucayali. Pramení na jihu Peru v Peruánských Alpách, vytéká z ledovce Uacra jako Río Santiago, dále Apurímac (na dolním toku též nazýván Río Ene a Río Tambo), soutokem s Urubambou vzniká Ucayali a po jejím soutoku s Maranónem začíná Río Amazonas. Pro úsek Amazonky až po Río Negro se v Brazílii užívá název Río Solimőes. Šířka řečiště po soutoku Maranónu a Ucayali 1,5 km, v Iquitos 1,8 km, na hranicích Peru a Brazílie 2,8 km, na středním toku 5 – 10 km, v Óbidos se zužuje na 1,8 km při hloubce přes 100 m, před ostrovem Marajó má šíři 25 km a v říční deltě 250 – 300 km. Od soutoku s řekou Río Negro překonává po ústí (1 300 km) výškový rozdíl 26 m, tj. sklon 2 cm na 1 km. Průměrná rychlost proudění na dolním toku 0,75 m/s, průměrná hloubka 30 – 50 m, maximální přes 70 m. Celkem 17 přítoků je delších než 1 500 km, Madeira, Río Negro, Tocantins a Xingu patří mezi 15 nejvodnějších řek světa. Hladina kolísá během roku o 7,5 m v peruánském městě Iquitos, o 7 – 13 m v Manausu a o 6 – 8 m na dolním toku. V době povodní se Amazonka rozlévá do široké údolní nivy (várzea), vytváří rozsáhlá jezera podél toku (igapó), na občasně zaplavovaných plochách (campos) ukládá úrodné náplavy. Pravé přítoky mají maximální průtoky v létě na jižní polokouli, levé v létě na severní polokouli. Řeky v povodí Amazonky se rozlišují podle barvy. Tzv. řeky s černou vodou (água preta), např. Río Negro, se vyskytují na půdách s vysokým obsahem kyseliny křemičité, která rozpouští složky humusu. Tzv. řeky s bílou vodou (água branca) jsou zakalené žlutými jílovitými zvětralinami, bohatými na živiny, které toky odnášejí z And a ukládají je podél břehů (Río Solimőes, Purus, Juruá a Madeira). Tzv. čisté řeky, např. Tapajós a Xingu, unášejí velmi málo plavenin chudých na živiny, mají žlutozelené až olivově zelené zabarvení a oproti řekám s bílou vodou jsou velmi průhledné. Přílivový příboj (pororoca) dosahuje v ústí výšky 4 – 5 m a je zřetelný ještě v Óbidos, 800 km od ústí. V povodí Amazonky je asi 50 000 km vodních cest. Pro námořní lodě (do 5 000 t) je splavná do Manausu, pro lodě s ponorem do 4 m až do Nauty (Peru) na soutoku Maranónu s Ucayali (4 300 km). První splul Amazonku 1541 – 42 Francisco de Orellana z území Ekvádoru přes Río Coca, Río Napo a hlavní tok až po ústí.
--------------------------------------------------------------------------------------
Amerika
Geografická charakteristika :
Celý rozsáhlý americký dvojkontinent se nalézá na západní polokouli. Od ostatních světadílů je vzdálen, oddělen ohromnými prostorami Atlantského a Tichého oceánu. Blíží se jim jen v polárních končinách. Ale i Beringův průliv mezi Severní Amerikou a Východní Asií je 100 km široký.Na rozdíl od “Starého světa” Evropy, Asie a Afriky, mezi nimiž existovaly živé styky od nepaměti, byla Amerika označována jako “Nový svět” a přestože její styky s ostatním světem v předkolumbovské epoše jsou nepochybné, zůstávala do 16. století v hluboké izolaci.
Základní vymezení :
Americká pevnina protáhlá poledníkovým směrem dosahuje nejdále k severu poloostrovem Boothia. K Severní Americe počítáme i Grónsko. V rozsáhlém americkém středomoří v prostoru Karibského moře a Mexického zálivu mezi Severní a Jižní Amerikou, vystupuje nad hladinu množství ostrovů. Některé, jako např. Bahamy a zčásti i Kuba, jsou zbytkem rozsáhlejší, tektonicky pokleslé pevniny. Jiné, zejména Velké a Malé Antily, vytvářejí kordillerský horský hřbet ponořený do moře. Ve srovnání se Severní Amerikou je pobřeží Jižní Ameriky mnohem méně členité. Celý kontinent má kompaktnější charakter. Jižní řetěz Malých Antil a další ostrovy, jako např. Trinidad lemují venezuelské pobřeží. Z odlehlejších ostrovů počítáme k Jižní Americe zejména ještě Falklandy v jižním Atlantiku a souostroví Galapágy v Tichém oceánu.
Povrch :
Horskou páteří celé Ameriky jsou Kordillery, nazývané v Jižní Americe častěji Andy. Dále k jihu je možno už zřetelně rozlišit horský systém Pacifiku sestávající z přerušovaného Pobřežního pásma a paralejních vysokých Kaskádových hor, vyvinutých zejména na území USA, a východní soustavu skalistých hor. Oba systémy uzavírají řadu mezihorských plošin a pánví. Nejrozsáhlejším pánevním útvarem je Velká pánev, která na východě přechází ve slanou poušť s Velkým solným jezerem. Atlantská pobřežní nížina již ve východní Kanadě na poloostrově Nové Skotsko a pokračuje od severovýchodu USA až na severní pobřeží Mexického zálivu. Kanadský štít budovaný z nejstarších hornin kontinentu tvoří rozsáhlé plató, zabírající velkou část východní a severní Kanady, poloostrov Labradorský i Arktické souostroví. Úrodná oblast Středních rovin se rozkládá mezi Kanadským štítem a Apalačskou soustavou. Severní Andy v Kolombii a Venezuele se výrazně větví a vytvářejí mezi sebou široká údolí a úvaly s pobřežním a vnitřním hřbetem. Střední Andy jsou nejširší částí celého pohoří měřící přes 700 km. Guayanskou vysočinu na sever od Amazonské nížiny tvoří rozsáhlá prvohorní tabule často ohraničena příkrými srázy a stupni.
Vodstvo :
Vývoj říční sítě i vznik množství jezer na severu kontinentu výrazně ovlivnilo čtvrtohorní zalednění. Převážná část vodních toků směřuje z Atlantského oceánu až už přímo, nebo do jeho okrajových moří a zálivů. Mississippi spolu se svým přítokem Missouri se třetí nejdelší řekou. Za pomoci svých mocných přítoků (Arkansas, Ohio, Tennessee a dalších) sbírá své vody z povodí přes tři a čtvrt mil. km2 a svojí rozvětvenou deltou odvádí do Mexického zálivu téměř 20 000 m3 za sekundu v průměru. Mocným tokem je i Rio Grande. Horské rozvodí v Severní i Jižní Americe probíhá nedaleko Tichomořského pobřeží. Proto jsou řeky odtékající k Tichému oceánu mnohem méně významné. Nejdelší je Colorado protékající několika hlubokými kaňony až do Kalifornského zálivu. Také v Jižní Americe je říční síť většinou hustá a bezodtoké oblasti celkově nejsou příliš rozsáhlé. Rozsáhlou Amazonskou nížinu, porostlou vlhkými pralesy, kde prší skoro denně odvodňuje řeka Amazonka. Množství své vody (120 000 m3 za sekundu), plochou povodí přes 7 mil. km2, délkou skoro 7 025 km je největším veletokem na světě.
Oblastní rozdělení :
V základním kontinentálním rozdělení dělíme Ameriku na Severní a Jižní. Jejich rozmezí tvoří Karibské moře a na souši nepochybně jen 48 km široká Panamská šíje. Geograficky je samostatnou součástí Severní Ameriky i tzv. Střední Amerika. Jižní a Střední Amerika spolu s Mexikem a středoamerickými ostrovy se společně označuje také jako Latinská Amerika. K vlastní Severní Americe zahrnujeme Kanadu, Spojené státy americké, z ostrovů pak především Grónsko. Země Střední Ameriky se rozkládají jednak na pevnině, od Mexika až po Panamu, jednak v souostroví Velké a Malé Antily a dalších ostrovech. V Jižní Americe je třeba rozeznávat andské země (Venezuelu, Kolumbii, Ekvádor, Peru, Bolívii a Chile). V jejich ekonomice převládá těžba nerostných surovin, zemědělství na náhorních plošinách, popřípadě rybolov. Nejrozsáhlejší je skupina Brazílie, laplatských a guayanských zemí v oblasti východně od And. Brazílie a Argentina, mezi nimiž leží dvě menší země Paraguay a Uruguay, se rozkládají v Amazonské a Laplatské nížině a ve plošinách Brazilské a Guayanské vysočiny.
--------------------------------------------------------------------------------------
Asie
Asie je největší světadíl světa. Zabírá 44,4mil km2 Rozkládá se na severní polokouli (od rovníku za polární kruh)
Je spojená s Evropou
Krajní body: sev.: Čeljuskynův mys – 77° 43´s.š.
jih : Mys Buru – 1°16´ s.š.
vých: Děžnevův mys – 169°40´z.d.
záp: Mys Baba – 26°10´v.d.
Horizontální členění:
Velká členitost pobřeží – vyjmenovat ostrovy, poloostr., zálivy
Vertikální členění:
Různorodý kontinent . nížiny pouště, hory
Nížiny: Západosibiřská nížina
Severosibiřská nížina
Velká čínská nížina
Indoganžská nížina
Mezopotámská nížina
Hory: Himaláje – Mont Everest
Altaj
Hindukuš
Kavkaz
Ural
Tibetská plošina
Nejnižší bod: Mrtvé moře - -400m
Přírodní podmínky:
- kontinentální podnebí
- jih – tropy
- sever – studený arktický vzduch
- 40% území je v bezodtoké oblasti ( v těchto oblastech jsou slaná jezera)
Vodstvo:
- Odvodňováno do 3 oceánů: Severní ledový, Tichý, Indický
- střed: bezodtoková oblast
- Do Sev. led. oceánů se vlévají řeky: Ob, Jenisej, Lena
- Do Ticheho oceánu: Jang c Jang´= Chang-jiang, Mekong, Amur
- Do Indického oceánu: Indus, Ganga, Eufrat, Tigris
- Největší jezero: Kaspické moře
- Je zde nejhlubší jezero světa: Bajkal
Podnebí:
- Najdeme zde všechny podnebné pásy (tropický, subtropický, mírný, studený)
- Podnebí je kontinentální; všechny typy podnebí
- Vegetační pásy: tundra, tajga, lesostepi, stepi, polopouště, pouště
- Ojmjakon - -78°C (nejchladnější místo)
Obyvatelstvo:
- Asie je nejlidnatější světadíl => žije zde přes 60% lidstva
- velká porodnost - jihozápadní Asie –> islám,
- Japonsko, Taiwan, Singapur – nejnižší porodnost
- náboženství: islám, budhismus, hinduismus
- Čína – 1,1mld. obyvatel - nejlidnatější
- Indie . 990mil obyvatel - 2. nejlidnatější
- Národnosti: Indické, čínské
Kypr – rozdělený na dvě části – Turci, Řeci
jsou zde zastoupeny všechny rasy; převažuje mongoloidní
Hospodářství:
- V ekonomické struktuře jsou značné rozdíly; vyskytuje se zde málo vysoce vyspělých států
- nejvyspělejší stát je Japonsko (HDPNO: 30 000$)
- nejchudší: Nepál, Jemen, Jordánsko – HDPNO: 200$
- ekonomicky významné státy: Izrael, Asijští draci (Singapur, Hongkong, Thajwan, Jižní Korea), Čína, Indie
- státy Perského zálivu, které vyváží ropu: Kuvajt, Saudská Arábie, Jemen, Spojené arabské emiráty, Oman, Irák, Irán,
- V Japonsku – přes 40% veškeré průmyslové asijské produkce
Zemědělství:
- extenzivní: na velkých plochách se něco málo pěstuje ( malá sklizeň)
chov zvířat (vysoká úmrtnost)
Nepál, Bútán, Laos, Pákistán
- intenzivní: na malých plošinách se vypěstují velké hektarové výnosy, chov zvěře
Japonsko
rostlinná výroba: všechny státy
90% světové produkce rýže – Čína
olejnaté plodiny – Čína, Indie
kaučuk: jihovýchodní Asie – 90% světové produkce
bavlna: východní Čína, záp. Asie
čaj: Čína, Japonsko, Srí Lanka, Indie
tabák: Čína, Japonsko, Turecko
živočišná výroba: do živ. výroby zasahují náboženství– Indie – posvátný dobytek(kráva)
islámské státy- nejí vepře
Arábie – nejí prasata
největší chov prasat: Čína
skot: Indie
Buvol: jižním jihovýchodní Asie
drůbež: Čína
velbloud: pouštní oblasti – JZ Asie, Afghánistán, Pákistán
rybolov: součást živočišné výroby – Japonsko
V Japonsku – 40% asijské produkce
Průmysl:
- těžba ropy a zemního plynu – Perský záliv, Čína
- uhlí: SV Indie, SV Čína
- cín: JV Asie – Malajsie
- wolfram: JV a S Asie
----------------------------------------------------------------------------------
INDIE
- 2. nejlidnatější stát na světě – blíží se k 1miliardě
- mnohonárodnostní stát
- 25% obyvatel žije ve městech
hospodářství:
- zemědělsko – průmyslový stát
- na 1/5 plochy se pěstuje: rýže, pšenice, proso, luštěniny
průmysl:
- 50% závodů tvoří potravinářský a textilní průmysl
- spotřebitelský, strojírenský, metalurgický
---------------------------------------------------------------------------
ČÍNA:
- nejlidnatější stát světa – 55 národů – 95% Číňanů
- 3. na světe v rozloze
- HDPNO: 500$
- hlavní město – Peking
- státní zřízení: socialistická reublika
Přírodní podmínky:
- 2/3 území má víc než 1000 m n.m.
- 1/10 – nížiny – východ
Nerostné bohatství:
- značné, ne zcela prozkoumané
- 1/5 zásob světa černého uhlí
- severozápad a severovýchod – ložiska ropy a zem. plynu
- severovýchod – velká ložiska železné rudy-> metalurgie
Průmysl:
- převažuje těžký průmysl – metalurgie
- průmysl: chemický, potravinářský, textilní, spotřební,
- levná pracovní síla
Zemědělství:
- rostlinná výroba
- rýže – 36% světové produkce – 1. na světě
- pšenice – 17 % světové produkce – 1. na světě
- kukuřice – 2. na světě
- čaj - 2. na světě
- bavlna, juta, tabák
- chov prasat a drůbeže
---------------------------------------------------------------------------
JAPONSKO:
- Japonsko se nachází na 4 ostrovech – Honšu, Kjušu, Šikoku, Hokaido
- ročně asi 7000 seismických otřesů – nachází se na rozhraní 2 litosférických desek
- Hlavní město – Tokio
- 125 mil. obyvatel; v urbanizovaných městech žije až 5000 obyvatel/ 1 km2
- HDPNO: 32 000$
- hlavou státu je císař, ale ve státě rozhoduje parlament
- 16% se podílí na celosvětovém hosp. produktu
- 1. na světě ve výrobě aut
Podnebí:
- podnebí je ovlivňováno mořskými proudy – z jihu teplý proud – Kurašio
ze severu – studený – Ojašio
--------------------------------------------------------------------------------------
Atmosféra
Slovo "atmosféra" vzniklo z řeckých slov ατμως [ atmos ] - pára a σφαιρα [ sfera ] - koule a má několik významů. V astronomii je jednak označením pro plynný obal kolem jakékoliv planety nebo její družice, jednak je souborným názvem fotosféru, chromosféru a korónu hvězdy; v meteorologii je označením pouze pro plynný obal Země převážně rotující spolu s ní.
DĚLĚNÍ ATMOSFÉRY:
1. podle teploty
· troposféra
Troposféra je vrstva atmosféry sahající do výšky 7 až 9 km nad póly, cca 11 km v našich zeměpisných šířkách a 16 až 18 km nad rovníkem. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, a to o cca 6 °C na 1 km, až na cca –55 °C. Pokud v určité vrstvě troposféry teplota neklesá, mluvíme o tzv. izotermii, pokud v určité vrstvě troposféry teplota dokonce stoupá mluvíme o tzv. inverzi teploty. Hmotnost troposféry je rovna třem čtvrtinám hmotnosti celé atmosféry.
· tropopauza
Tropopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi troposférou a stratosférou.
· stratosféra
Stratosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 50 km. Teplota se zde do výšky cca 30 km nemění ( tzv. izotermie ), pak s přibývající vzdáleností od zemského povrchu roste až na cca 0 °C ( tzv. inverze teploty ), což je způsobeno silným ohřevem ozonu, vyskytujícího se zde ve zvýšené koncentraci a pohlcujícího části ultrafialového záření ( viz odstavec "Ozonosféra" ). Ve výškách kolem 25 km je často možné pozorovat tzv. perleťové oblaky, které jsou pravděpodobně složeny z ledových krystalků.
· stratopauza
Stratopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi stratosférou a mezosférou. Teplota je zde cca 0 °C.
· mezosféra
Mezosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 80 km. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, a to o cca 3 °C na 1 km, až na cca –90 °C. V létě je v blízkosti mezopauzy někdy možné pozorovat tzv. světélkující oblaky s velmi jemnou strukturou, které jsou pravděpodobně produktem kondenzace vodní páry.
· mezopauza
Mezopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi mezosférou a termosférou. Teplota je zde cca –90 °C, což je nejméně v celé atmosféře.
· termosféra
Termosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 500 km. Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1400 °C. Je to také oblast výskytu polárních září ( viz odstavec "Polární záře" ).
· termopauza
Termopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi termosférou a exosférou. Teplota je zde cca 1400 °C.
· exosféra
Exosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Teplota je zde cca 1400 °C.
2. podle stupně ionizace
· neutrosféra
Neutrosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 60 km. Vyskytují se zde jen neutrální částice.
· neutropauza
Neutropauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi neutrosférou a ionosférou.
· ionosféra
Ionosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Vyskytují se zde jak neutrální částice, tak ionty, které jsou příčinou polárních září ( viz článek "Polární záře" ).
3. podle složení
· homosféra = turbosféra
Homosféra neboli turbosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 100 km. Intenzivní turbulentní promíchávání způsobuje rovnoměrné zastoupení jednotlivých plynů v jejích jednotlivých částech s výjimkou vodní páry vyskytující se převážně v troposféře, ozonu vyskytujícího se převážně ve stratosféře a oxidu uhličitého ( viz články "Ozonosféra" a "Skleníkový efekt" ).
· homopauza = turbopauza
Homopauza neboli turbopauza je vrstva atmosféry na přechodu mezi homosférou neboli turbosférou a heterosférou neboli difúzosférou.
· heterosféra = difúzosféra
Heterosféra neboli difúzosféra je vrstva atmosféry sahající do výšky cca 40000 km, kde přechází v meziplanetární prostor. Difúzní rovnováha způsobuje se zvětšující se vzdáleností od zemského povrchu ubývání těžkých plynů - v její dolní části je zastoupen převážně kyslík, ve střední helium a v horní vodík.
SLOŽENÍ ATMOSFÉRY
· tzv. suchá a čistá atmosféra
Tzv. suchá a čistá atmosféra je směs plynů, která obsahuje mimo ty, jejichž objemová a hmotnostní koncentrace je v procentech uvedena v tabulce, amoniak NH3, freony ( halogenderiváty uhlovodíků obsahující v molekule alespoň jeden atom fluoru a alespoň jeden atom jiného halogenu, např. freon 12 - difluordichlormethan - CCl2F2 ), ozón O3, oxidy dusíku NxOy, oxid siřičitý SO2, oxid uhelnatý CO a uhlovodíky ( např. methan CH4 ) ( viz články "Ozonosféra", "Skleníkový efekt" ).
plyn objemová koncentrace hmotnostní koncentrace
N2 78,03 75,47
O2 20,99 23,20
Ar 0,933 1,28
CO2 0,030 0,046
H2 0,01 0,001
Ne 0,0018 0,0012
He 0,0005 0,00007
Kr 0,0001 0,0003
Xe 0,000008 0,00003
Rn 0,000000000000000005 0,00000000000000004
· vodní pára
Objemová koncentrace vodní páry se v atmosféře pohybuje od 0,2 % do 4 %, většinou však kolem 1,3 %.
· tzv. atmosférický aerosol
Tzv. atmosférický aerosol je směs všech kapalných a pevných částic v atmosféře.
OZONOSFÉRA
Ozonosféra je označení pro část atmosféry s relativně vysokým obsahem ozonu, jejíž hranice jsou v podstatě shodné s hranicemi stratosféry. Je nezbytným předpokladem pro existenci života na povrchu Země, protože zabraňuje pronikání ultrafialového slunečního záření o vlnových délkách kratších než cca 290 nm k zemskému povrchu, a tím chrání živé organismy před jeho smrtícími účinky. Obrovská emise freonů používaných v chladicí technice, ve sprejích, v hasicích přístrojích a při výrobě plastů, a oxidů dusíku z letecké dopravy má za následek její narušování - v roce 1985 byla objevena tzv. ozonová díra nad Antarktidou na jižní polokouli, v roce 1995 nad Arktidou na polokouli severní.
POLÁRNÍ ZÁŘE
Polární záře neboli aurory jsou jasné světelné úkazy v ionosféře ve výškách 90 až 1000 km viditelné jako třpytící se červené a zelené útvary pokrývající rozsáhlou část noční oblohy. Vznikají při rekombinaci iontů po dopadu korpuskulárního záření ze Slunce při magnetických bouřích a při zvýšené geomagnetické aktivitě v polárních oblastech, kde podél siločar magnetického pole Země ionty vnikají do atmosféry. Proto jsou v nižších zeměpisných šířkách pozorovány jen výjimečně. Nejčastější bývají v době maxima jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity, kdy se na Slunci objevuje velké množství slunečních skvrn. Pokud se polární záře objeví na severní polokouli, bývá označována jako "aurora borealis" - severní polární záře, pokud se objeví na jižní polokouli, bývá označována jako "aurora australis" - - jižní polární záře.
SKLENÍKOVÝ EFEKT
Skleníkový efekt je jev způsobený tím, že vodní páry a skleníkové plyny ( všechny plyny, jejichž molekuly tvoří tři a více atomů, např. amoniak, freony, methan, oxidy dusný, oxid uhličitý, ozón ) zvýšeně propouští krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu a naopak pohlcují značnou část dlouhovlnného infračerveného záření vyzařovaného zemským povrchem. To způsobuje oteplování nižších vrstev atmosféry. Obrovská produkce skleníkových plynů způsobená spalováním fosilních paliv ( oxid uhličitý ), používáním chladicí techniky, sprejů a hasicích přístrojů a výrobou plastů ( freony ), důlní činností a pěstováním rýže ( methan ), způsobuje zesílení skleníkového efektu. To má za následek zvyšování průměrné teploty na zemském povrchu - v tomto století se zvýšila o 0,6 °C a do poloviny příštího století by se měla zvýšit o dalších 1,5 až 4,5 °C, což může a asi i bude mít za následek tání pevninských ledovců a zaplavování oblastí s malou nadmořskou výškou.
--------------------------------------------------------------------------------------
Austrálie
Základní údaje:
Počet obyvatel:18 088 000
Rozloha:7 713 360 km čtverečních
Hustota zalidnění:2ob/Km čtvereční
Historie:První kdo objevil Austrálii byly Holanďané-Pojmenovali část pevniny Nové Holandsko,ale více se o ní již nestarali.Opravdové využití Austrálie nastalo až po znovuobjevení kapitánem Cookem roku 1770-přejmenoval kontinent na Nový Jižní Wales a nárokoval ji Anglii. Po osmnácti letech začali Austrálii využívat jako trestaneckou kolonii.Trestanců bylo čím dál tím více a již se na malé území mezi Modrými horami a pobřežím nemohli vejít.A tak se začali vydávat lidé na průzkumné cesty na druhou stranu Modrých hor –mnoho jich zemřelo.Otevřel se prostor pro nové osadníky
V roce 1851-52 byly objeveny ve Viktorii a Novém Jižním Walesu zlaté doly-což vyvolalo novou vlnu přistěhovalectví.Památky na zlatou horečku patří v současné době mezi největší turistické atrakce.
Roku 1901 založilo šest samosprávných kolonií federální Australský svaz s parlamentem. Nebylo jisté jaké bude hlavní město.Byly dva kandidáti-Sydney a Melbourne.Nebyly schopní se dohodnout.Proto bylo postaveno město Cambera,v němž parlament poprvé zasedal roku 1927.Než bylo postaveno, sídlila prozatímní vláda v Melbourne.
Téměř do konce 20 století bylo Obyvatelstvo Austrálie poměrně homogenní,protože země měla značná omezení pro neevropské přistěhovalce.Ve skutečnosti byla velká většina obyvatel Austrálie britského původu,nebo to byly bílí přistěhovalci ze zemí Britského společenství.
Za první světové války bojovali australské jednotky po boku Britů.I ve druhé světové válce přispěchala Británii na pomoc.Po útocích na Pearl Harbor se v roce 1941 rozpoutaly kruté boje o nadvládu nad Tichým oceánem,které sblížili Austrálii se Spojenými státy.
Nyní je Austrálie zemí mnoha národů.Přicházejí sem lidé téměř z celého světa-hlavně z Asie. V Austrálii se vás nezeptají odkud jste,ale kde máte své kořeny.
Původní obyvatelstvo Aboriginies naprosto splynulo s přistěhovalci ,ale až do roku 1962 nemělo občanská práva,do sčítáni lidu byly poprvé zahrnuti v roce 1971.
Státní zřízení:Austrálie je federativní stát,formálně konstituční monarchie.Hlavou státu je britská královna zastoupená generálním guvernérem. Nejvyšším zákonodárným zborem je dvoukomorový parlament :dolní komora-Sněmovna reprezentantů má 148 poslanců volených na tři roky;horní komora-Senát má 76 senátorů volených na šest let.Federální parlament i vláda v čele s ministerským předsedou mají sídlo v Canbeře.
Austrálie má třístupňový systém vlády a veřejné správy: federální parlament , šest parlamentů svazových států a kolem 900 místních úřadů státní správy.
Austrálie je šestá největší země světa a zároveň nejmenším kontinentem.Je také nejníže položeným a nejsušším světadíle.Více jak dvě třetiny zemského povrchu tvoří pouště a polopouště,které jsou soustředěny převážně ve vnitrozemí.Austrálie má poměrně málo řek.Země je sice protkána spletitou sítí koryt,ale ty se plní jen v období dešťů.Austrálie neoplývá ani pohořími- které jsou soustředěny převážně na východě.-Velké předělové pohoří a Australské Alpy-v kterých se nachází i nejvyšší hora Mount Kosciusko vysoká 2 228 metrů.
Hospodářství: Austrálie obdělává asi 6,5% půdy.V maximální vzdálenosti od pobřeží 250 km.Jako pastviny pro chov dobytka a hlavně ovcí se využívá 60% půdy.Čtvrtinu celé Austrálie pokrývají ranče.
V Austrálii se chová 12% celosvětového počtu ovcí a země produkuje 25%světové výroby vlny.
Hlavní plodinou je pšenice a cukrová třtina
Austrálie má i velké plochy původních lesů,ze kterých těží dřevo-Hlavním odběratelem dřeva je Japonsko.
Průmysl: Austrálie má obrovské nerostné bohatství.Je největším producentem bauxitu,významným dodavatelem-železné rudy,zlata ,uranu.1.místo zaujímá v těžbě vzácných kovů(zirkonu,rutilu a ilmenitu) V roce 1979 začala těžba diamantů-Austrálie patří mezi země s největší těžbou diamantů na světě.Těžba opálů je také velice významná.
26% Australské výroby směřuje do Japonska.Dalšími obchodními partnery jsou USA.Jižní Korea atd.-Hrubý domácí produkt je 339,7 mld. amerických dolarů.
Zpracovatelský průmysl se jen těžce vyrovnává s konkurencí výrobků z jihovýchodní Asie.Nejdůležitější odvětví představuje barevná metalurgie,strojírenství,petrochemie,elektrotechnika. Více jak plovina průmyslové produkce je soustředěna do dvou největších měst-Sydney a Melbourne.
Doprava:Asi 50% silnic jsou silnice s pevným povrchem,ostatní silnice jsou něco,co bychom nazvali polní cestou,a nebo nejsou vůbec a jede se jen podle směrovek napříč zemí,kde se jen tu a tam dají zpozorovat koleje vyjeté od jiných aut.V tom je zahrnuto 16 000km státních silnic,které spojují hlavní města jednotlivých svazových států.
Školství:Základní a střední vzdělání je bezplatné a školní docházka je povinná do 15 let.
Čas: Austrálie je rozdělena do tří časových pásem,ale vše není tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát! Mají východní čas,centrální čas,západní čas.Navíc existuje ještě centrálně západní čas,který platí jen na poměrně úzkém pruhu kontinentu-toto časové pásmo je široké jen 30 km a čas se posouvá o 30 minut.Některá města nepoužívají čas podle své zeměpisné polohy(ačkoliv leží geograficky ve východním pásmu používají centrální čas).A aby toho ještě nebylo málo některé státy používají letní čas a jiné ne!!!!!
Turistika: V této části svého referátu se zmíním o některých turisticky zajímavých místech.
V Austrálii se nachází největší monolit na světě-jeho název je Ayers Rock, nebo domorodé a asi známější označení ULURU.Dnes už ční do výše 348 metrů,ale předpokládá se,že tím,jak vítr rozfoukává okolní zeminu,jeho výška neustále poroste.Hora ULURU se rozprostírá na 3,3 kilometrech čtverečních
Na vrchol tohoto majestátního „balvanu“ se dá vyšplhat,ale vede tam jen jedna cesta,která byla donedávna jen „vyšlapaná“.Nyní vede k vrcholu natažený řetěz napnutý mezi sloupky.
Asi největší turistickou atrakcí je Velký Bariérový Útes.Je to 2600 kilometrů dlouhý řetěz korálových ostrovů,který se táhne podél pobřeží Austrálie od obratníku Kozoroha a na severu končí tam,co začíná Papua Nová Guinea.Vzdálenost od pobřeží se pohybuje mezi 25-300 kilometry.Výlet k těmto útesům vám nabídnou v každém přímořském městě.Výhoda je,že si můžete vybrat typ výletu,který vám vyhovuje,ať již svým zaměřením,nebo cenově.
Též turisticky zajímavé,ale ne tolik frekventované jsou „strážní stromy“.Jsou to nejvyšší stromy v okolí a dříve byly používány jako „věže“v jejichž korunách seděli lidé,kteří kontrolovali okolní krajinu a když uviděli požár okamžitě ho nahlásily.Nyní již strážní stromy neplní tuto funkci,ale dají se použít jako rozhledny po kraji.Je pravda,že vstup je na vlastní nebezpečí,ale ti statečnější jistě zvládnou po kovových prutech zaražených do stromu vyšplhat.
Austrálie má i mnoho „starých“ těžebních měst,kde se projedete starým vláčkem a prohlédnete si život dřívějších generací zlatokopů
--------------------------------------------------------------------------------------
Biosféra
Tropické oblasti
Zabírají asi 40% plochy zemského povrchu, nahází se mezi obratníky. Průměrná teplota nejstudenějšího měsíce neklesá pod 18 oC, je zde nepřetržité vegetační období- ovlivněno množstvím srážek. Od obrazníkových oblastí vanou pasáty. Vlivem rotace se na severní polokouli stáčejí vpravo na jižní vlevo. Antipasáty opačné proudění ve vyšší výšce vanou od rovníku k obratníkům. Na jaře a na podzim, když Slunce vrcholí nad rovníkem jsou tropické deště zvláště mohutné- zenitální deště. V tropických oblastech jsou východní okraje pevnin více zavlažovány protože pasáty vanou z oceánu na pevninu. V těchto oblastech jsou rozšířeny tropické deštné pralesy. Na západě suché a horské podnebí. Výjimkou je Sahara, která je rozšířena až k východnímu okraji kontinentu, důvodem je suchý severovýchodní pasát z Asie.
Vlhké tropy
Průměrná měsíční teplota je 20 oC, srážky 2000 mm na návětrných svazích i více. Skleníkové klima vytváří ideální podmínky pro vegetaci. Rovníkové řeky obsahují veliké množství vody díky srážkám, největší je Amazonka je i nejdelší (6500 km) je nejvodnatější má největší povodí. Další rovníková řeka je Kongo.
Dominantní vegetačním typem jsou tropické deštné pralesy. Tvoří asi 1/5 rozlohy všech lesů na Zemi. Rozkládají se kolem Amazonky. Vyznačuje se velkým druhovým bohatstvím. Představuje více jak 4000 různých druhů keřů a stromů. Vytvářejí se rostlinná patra je jich 4-5. Dosahují výšky až 60m. Žijí zde různé druhy hmyzu, plazů, ptactva a opic. Těží se zde kaučuk, vzácné dřeviny, značné zásoby nerostných surovin. Dříve se zde i těžil palmový olej.
Střídavě vlhké tropy
V těchto oblastech se pravidelně střídá zimní období such a letní období dešťů.
Letní období dešťů- na srážky je nejbohatší na jaře a na podzim ale se vzrůstající zeměpisnou šířkou celkově srážek ubývá a zimní sucha jsou stále zřetelnější. V těchto oblastech se teploty pohybují okolo 40 oC – 50 oC ve stínu, v noci klesají na 10 oC na okraji pouštích až pod bod mrazu. Období dešťů provázejí časté bouřky s odpoledními lijáky.
Řeky- půl roku trvá období zvýšených průtoku a dalšího půlroku trvá období velmi rozkolísaných průtoků. Tam, kde řeky pramení je po celý rok průtok stabilizovaný. (v Africe- vádí, v Austrálii- creek).
Typy savan: velké s., suché s., křovinné s. V savanách jsou 2 rostlinná patra.
Důležitá plodina kávovník.
Suché tropy
Oblasti kolem obratníků, teplota přes den ve stínu kolem 50 oC v noci klesá k bodu mrazu, minimum srážek 50-100 mm v okrajových částech max. 200 mm/ročně). Jsou zde pouště- největší je Sahara- 8 mil. km2 .
Říční síť vyvinuta ale před několika lety. Pod pískem je voda pod tlakem (artézská voda), místo kde vyvěrá se nazývá artézská studna. Působením vody, větru a teploty vznikaly různé typy pouští. Nejrozšířenější jsou pouště kamenité, poté poušť písečná a nejméně jsou rozšířeny pouště oblázkové a solné.
Subtropy
Se zimními srážkami:
Rozkládají se většinou na západním pobřeží kontinentů, pouze v Evropě zaujímají daleko na východ.
Podnebí: léto je horké a suché, vanou zde etésiové větry, zima je mírná, srážkově bohatá.
Říční odtok: ročně odteče 75% vody
Vegetace: tvoří trvale zelené křoviny-macchie původně zde byly dubové a piniové lesy ty byli vykáceny.
Zemědělství: pšenice, ječmen, citrusy, ovoce, víno, olivy.
S letními srážkami:
Rozkládají se většinou na východní okrajích kontinentům, přibližně od obratníků směrem k mírným šířkám
Podnebí: v létě dochází k silnému přehřátí země a je tam stálá tlak. Níže a často bývají zaplavovány.
Říční odtok: Některé řeky vysychají nebo mají málo vody.
Vegetace: tvoří je stále monzunové lesy, jsou tvořeny rododendrony a mangoliemi
Zemědělství: bavlna, tabák, podzemnice olejná, rýže
Stepi a polopouště
Nachází se kolem 40o-50o zeměpisné šířky.
Zabírá především východní Evropu a Asii, střed sev. Ameriky, jižní oblast jižní Ameriky.
Stepi: v Maďarsku – Pusta (kulturní step)
Ukrajina – Celiny
sev. Amerika – prérie
jižní Amerika – pampy
Převládá zde kontinentální podnebí- krátké teplé léto a dlouhá mrazivá zima (až k -40 oC), poměrně málo srážek spíše v létě. Typickou vegetací jsou nízké traviny a velmi úrodné půdy(černozemě). Oblasti označujeme obilnice světa(pšenice, kukuřice). Zvířectvo stepy jsou hlavně hlodavci, stáda bizonů(v prériích).
Půdy jsou zde suché=ARITIDA.
Polopouště: jsou vyvinuty východně od Kaspického moře (Karakum a Kyzlinkům), v závětřích nejvyšších pohoří Asie(Gobi, Taklamakan), mezi horskými pásmy Kordiller. Je pro ně typická suchost a slanost.
Lesy mírného pásu
Vyskytují se mezi 40o-60o z.š. hlavně na sev. polokouli. Lesy jsou rozloženy podle délky vegetačního období=počet dnů s teplotou vyšší ne 10 oC. U listnatých stromu je délka vegetačního období 120 dnů u jehličnatých stromu alespoň 30 dnů.
Listnaté lesy- rostou v oblastech s mírným podnebím, kde se střídají 4 roční období. Nejvhodnější terén pro rozvoj civilizací, zde se hlavně tvoří tyto stromy. Původní listnaté lesy už neexistují, člověk je přeměnil na kulturní krajiny.
Jehličnaté lesy- vyskytují se v drsných klimatických podmínkách, dlouhé mrazivé zimy, omezené podmínky pro zemědělství a osídlení. Tyto oblasti patří k nejzachovalejším přírodním společenstvům. Vzniká zde dlouhodobě zamrzlá půda, která se nazývá PERMAFROST.
Říční síť- dobře vyvinutá, hustá, řeky jsou bohaté na vodu.
Západoevropské- mají vyrovnaný odtokový režim a to z důvodu dostatku srážek během celého roku.
Např.: Seina, Temže, Labe.
Východoevropské- mají více rozkolísaný odtokový režim. Nejvíce vody mají v jarních měsících při tání sněhu na horách. Např.: Volha
Sibiřské veletoky- velké množství vody, maxima dosahují v létě. Většinu rojku jsou zamrzlé. Např.:Ob, Lena, Jenisej
Subpolární oblasti
Jsou to přechodné zóny mezi mírnou a studenou oblastí. Tvoří pás široký 500-1500 km. Na severní polokouli se nazývá subarktický pás – v zimě převládá studený arktický vzduch(teploty -50 oC max. -78 oC). Během krátkého léta převládá teplejší vzduch z mírných z.š. Celkové srážky jsou nízké. Půda je dlouhodobě zmrzlá a v létě rozmrzá jen do určitém hloubky.
Vegetace: lesotundra a tundra(mechy, lišejníky a byliny)
Subarktická oblast leží celé severně od jižního polárního kruhu. Celá probíhá oceánem, nezasahuje do pevniny. Leží v ní jen několik souostroví.
Polární oblasti
Arktida- Území sev. ledového oceánu s okrajovými moří + okraje eurasie a sev Ameriky. Rozloha je asi
26,4 mil. km2. V zimě je průměrná teplota na okrajích 0 oC, v centrálních oblastech -40 oC. V létě na okrajích je asi 10 oC. Extrémní teploty dosahují -52 oC. Srážky jsou většinou sněhové, velmi nízké asi 100-150 mm v centrálních oblastech a na okrajích asi 200-240 mm. Ledový pokryv sahá do hloubky 2km
Antarktida- rozkládá se na území 52 km2 , který sahá až to tzv. arktické oceánské konvergence přibližně mezi 50o-60o j.š. Antarktida má rozlohu 13,2 km2 . Teplota ve vnitrozemí je asi -56 oC ( v létě -36 oC v zimě -72oC) Nejvyšší teplota naměřena na Zemi je -82,9 oC. Směrem k pobřeží teplota klesá. Srážek velmi málo, především sněhové na pobřeží asi 650 mm a zde i dešťové. Rostou zde hlavně různě zbarvené lišejníky a mechy. Člověk zde trvale nikdy nežil jsou zde jen vědecko-výzkumné stanice. Střední tloušťka pevninského ledovce dosahuje
2 km max. hloubka je přes 4744 m.
--------------------------------------------------------------------------------------
Čína
Čína je lidová republika,čínsky se nazývá Zhonghua Renmin Gongheguo,je to stát ve východní Asii s přístupem k okrajovým mořím Tichého oceánu,bez Tchaj wanu 9 560 980 km čtvereční, ,což jí dělá třetím největším státem na světě. Hustota zalidnění je 124 lidí na km čtvereční má 1 182 mil.obyvatel,úřední jazyk je čínština, ,měnová jednotka je Renminbi yuan(žen-min-pijüan)=10 jiao (ťiao)= 100 fenů.Hlavní město je Peking s 5,8 miliony obyvatel. Rozsáhlé území Číny se dělí na tři velké celky se zcela odlišnými přírodními podmínkami,jsou to
a) Pouště, pouště na severozápadně zaujímají pánve Tarimskou a Ujgurskou,které jsou omezené horskými soustavami Tian Shan a Altaje,i široké pásmo podél hranic s Mongolskem,poušť Gobi,pouště jsou území s extrémně kontinentálním,silnými mrazy v zimě a vysokými teplotami v létě,trpí naprostým nedostatkem srážek .V poušti Taklamaklan neprší vůbec.Srážky jsou jen v horách kde pramení řeky,vesměs však vysychají v poušti ,nebo končí v jezerech.V Altaji pramení Sibiřská řeka Irtviš .
b) Tibetská náhorní plošina, je nejvýše položeným místem v Číně.Je to největší náhorní plošina na světě je obklopena i prostoupena horskými pásmy např:Karakorum a Himaláj .Vysokohorské podnebí s teplotními rozdíly.Srážky jsou jen na jihu a v horách,kde jsou ledovce a permafrost .Tibetská plošina je pramennou oblastí většiny čínských řek.
c) Východní monzunová Čína,je hustě osídlené území,převážně hornaté ,rozsáhlé nížiny jsou jen na dolních tocích řek. Průměrné lednové teploty mají rozpětí od –20 na severu do 18 na jihu.Srážky dosahují v severovýchodní Číně 500-600 mm,v jihovýchodní Číně až 2600 mm.
Veletoky:Jang-c‘-tang,žlutá řeka a na severní hranici Amur.
Rostlinstvo:ve východní Číně zastoupena všechna vegetační pásma,od horských jehličnatých lesů na krajním severovýchodě,přes smíšené opadavé lesy a subtropické porosty až po vždy zelené pralesy monzunového typu.
Čína je nejlidnatější stát světa.Číňané tvoří 91,9% obyvatel.porodnost 2,1% úmrtnost je 0,63 %.rodina průměrně 3,96 členů.Délka života u mužů je 67 a u žen 71.Děti do 15 let tvoří 27% populace,negramotných je 15,9%.
Náboženství 58% bez vyznání,30% taoismus a konfuciánství,buddhisté 8%,muslimové 2,5%.Od roku 1979 rozpuštění hospodářských komun,podpora individuálního podnikání,přístup cizího kapitálu,zvláštní ekonomické zóny.
Hrubý národní produkt 370 USD na obyvatele,Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 59,7% z čehož 66,7% pracuje v zemědělství,vytváří 27%hrubého domácího produktu.obdělává se 10,1% území41,7% pastviny,13,2 zalesněno.Základní plodinou jsou obiloviny,rýže,pšenice,kukuřice a brambory,sója,podzemnice olejná , sezam ,cukrová řepa i třtina,bavlník,čajovník,tabák a ovce.Intenzivní chov prasat,drůbeže,skot,ovce,koně.
Zemědělství zajišťuje potravinovou soběstačnost.
Čína trpí nedostatkem surovin,těží se hnědé a černé uhlí,železo,vzácné kovy,sůl,ropa,zemní plyn,zlato,pyrity a rtuť.
Tradiční potravinářský,textilní,hutnický,strojírenský,chemický a elektrotechnický průmysl.
V roce 1991 vyrobeno 67,2mil. tun železa,70,4 mil. tun oceli,302 mil. tun cementu,40,1 mil. tun průmyslových hnojiv,26,2 mil. televizorů,36,3 mil. jízdních kol . 78,4 mil.tun cukru.
Čína má svůj vlastní jaderný a raketový potenciál a podílí se na kosmickém výzkumu.
Dopravní síť zahrnuje 53 000 mil.km železnic,1 mil km silnic a 109 200 km vodních cest.
--------------------------------------------------------------------------------------